Inu, řekl jsem si jednou z večera, že půjdu objevovat, a vydal jsem se směrem k Union station, kde měl být taky vchod do PATH. Union station je centrální stanice metra, autobusový a vlakový nádraží v jednom. Zrovna je v rekonstrukci, a to orientaci taky právě nepřidá. A tak jsem napoprvé ani nenašel vlez :))).
Druhej pokus už jsem vchod za mnohačetných dotazů našel, tak super! Plánoval jsem skrz ní dojít až k radnici. Pečlivě jsem koukal po cedulkách PATH a šel si jednoznačně za cílem. Problém byl v tom, že jsem v tom podzemí zvolil směr západ. Radnice byla směr sever. Když jsem teda došel k Rogers centru a CN tower, nestačil jsem se divit, jakto, že tudy už PATH nepokračuje. No nic, odpochodoval jsem si to celý zpátky, a ten den už jsem neměl sílu dál objevovat.
Druhý pokus - červenou jsem chtěl jít, modrou jsem ve skutečnosti šel. |
A pak se mi to jednou podařilo - projít celou dlouhou PATH, sice ze severu na jih, ale aspoň jsem objevil, kde na tom jihu je správný vlez :)). Bylo to asi tak 2.5 km. Ten prostor je nacpanej obchodama, žrádelnama a vším nasvíceným, jak v ukázkovým nakupním centru. V takovejch -5°C stupních s větrem 10m/s se to ale vážně hodí.
První úspěšný, ač trochu krkolomný průchod, ze severu směrem Waterfront |
Obecně pohybovat se po Torontu se člověk učí postupně. Rovnoběžný a kolmý ulice jsou sice snažší na orientaci, protože vždycky míjíš ulice ve stejným pořadí a dokud z tý svojí neuhneš, sama od sebe i neskončí :). Trochu horší je, že na každým rohu je semafor, a když chytneš červenou vlnu, může to celou procházku, popř. běh pořádně protáhnout. A taxem se naučil na každým rohu chodit jenom směrem, ve kterým to zrovna jde, Tzn. je tam zelená, popř. zrovna nejedou žádný auta. to sice udělá možná oklikovou trasu, ale v chladu je lepší zbytečně nezastavovat :))
Žádné komentáře:
Okomentovat